Přišlo jaro roku 1999 a Ginetka měla domluveno krytí Holandským psem Marlonem. Při té příležitosti nám bylo pí. Bärbel Mathezius nabídnuto štěně briarda po psovi T ´Mao du Paradis du Chien. Bydlíme v paneláku a tak váhaní nad nabídkou bylo opravdu velké. Opět pes a fena v jedné domácnosti. Opět ne zrovna povzbudivé pohledy sousedů. Máme to všechno riskovat?Po velkých poradách bylo rozhodnuto.Vezmeme si pejska a jeho jméno bude Philander.A tak přišel k nám do rodiny "Faryček".Jeho příchodu nebudeme nikdy litovat.Už při první zastávce při cestě domů,2 km od hranic kdy se vybatolil z lesa a v tlamičce si nesl klacíček si získal moje srdce.Láska k aportíčkům a také k plyšákům ho doprovázela po celý život.
Jeho vyrovnaná a naprosto bezproblémová povaha byla balzámem na duši po "rvavém"Cetyrkovi a hyperaktivní Ginetce.
Nádherný,elegantní,impozantní-to všechno byla slova která nás napadala při pohledu na něj.
Na výstavách nezapomenutelný,při výcviku bezproblémový,vnímavý s přesnou mírou vzruchů a uklidnění.
Bohužel zákaz předvádění kupírovaných psů nás zastihl na vrcholu kariéry.
Faryček byl připravený na splnění "Tarťácké"zkoušky OP1,na výstavách sbíral jeden CAC za druhým.Jen šťastnou náhodou jsme stihli "vyběhat" titul šampion ČR a všemu byl konec.
Přes tohle zklamání byl Fary tím nejskvělejším společníkem kterého jsem dosud měla.
Pan pes !
Prožli jsme s ním tolik radosti,štěstí a pocitu pýchy,že je takové zvíře součástí naší smečky.A my věřili,že to štěstí nikdy neskončí
Od svých 10 let začal mít Fary problémy s pravou zadní nohou,klepala se mu a občas bolela.Vyšetřením bylo zjištěno,že má Fary spondylosu páteře a utlačený nerv do nohy.S prášky se i tahle nepříjemnost vyřešila a já doufala v další roky strávené po boku mého miláčka.V prosinci 2009 se však kulhání prudce zhoršilo a na noze během 14 dnů narostla velká boule.
Bohužel,tentokrát zněl verdikt lékařů-osteosarkom (zhoubný nádor kosti) a vyhlídka na zhruba 3 měsíce života.
V té době napadlo v celé ČR moře sněhu,všichni se zlobili,jen Faryček si ho užíval plnými doušky-tolik sníh miloval.Na začátku ledna došlo k výraznému zhoršení chůze, 27 ledna přestal Fary jíst a 28 už ani nechtěl jít na procházku.
29.1.2010 17 dní před jeho 11. narozeninami jsme Faryčkovi pomohli přes Duhový most.
